Melody will never die. Will NEVER die.

Povídka 2015 - kapitola osmnáctá

26. ledna 2015 v 21:33 | MJJcreatePRODUCTION |  Povídka 2015

Drahé dámy, dnešní zkouška z biochemie dopadla dobře, tak tedy přídávám celkem dlouhý dílek :-)
Frank ještě nějakou chvíli postál ve dveřích a poté se pomalým krokem vydal přímo k Zer - Jin.

"Slyšel jsem na vás tady od Mistra jen samou chválu. Velmi mě těší." pronesl a nastavil ruku k potřesení. Zer - Jin si jeho ruku chvíli prohlížela, původně chtěla pozdravit tradičním čínským způsobem, ale pak si to rozmyslela a stiskla Frankovi pevně ruku.

"Tak půjdeme, ne?"

Zer - Jin přikývla a otočila se na Mistra. Ten se na ni usmál a položil jí ruce na ramena.

"Drž se, Zer - Jin. Vždy měj na paměti vše, co jsem tě učil a vštěpoval ti. Jsi to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat a jsem na tebe nesmírně hrdý. Pokud tě bude někdy něco trápit, vždy se můžeš vrátit sem a zde najdeš svůj domov. Teď už ale jdi, nemáš času nazbyt."

Zer - Jin si prohlížela Mistrův obličej, po chvilce se nahnula a políbila ho zlehka na tvář. Poté se od něj odtáhla, složila ruce křížem na prsa a hluboce se svému Mistrovi uklonila.

Narovnala se a otočila čelem k Frankovi, který vše pozoroval s nesmírným zaujetím. Vydala se jeho směrem, neotočila se a nepohlédla zpět.

Vykročila vstříc novému poslání. Začala novou etapu svého života.


*

Cesta na Neverland, výsostné vlastnictví Michaela Jacksona, jim trvala několik hodin. Od školy jeli na letiště autem a odtud vrtulníkem až na pozemky Země Nezemě.

Frank se obával dívčiných reakcí z jízdy autem a letu letadlem. Obyvatele Číny vždy v duchu přirovnával k zpátečníkům, kteří znají jen své lékařství a mlácení hlava nehlava, ale kteří nemají pranic společného s výstřelky moderních technologií. Proto nastupoval se Zer - Jin do auta s mírnou nervozitou usazenou v okolí žaludku. Zer - Jin však nejevila pražádné známky strachu nebo hysterie. Pohodlně se usadila na sedadlo spolujezdce a celou cestu klidně vyhlížela z okna a pozorovala ubíhající krajinu. Po celou dobu nepromluvila ani slovo a v letadle se to o nic nezlepšilo. Mlčela a zdála se býti naplno ponořena do svých myšlenek.

Za šest hodin od nástupu do auta přistávalo soukromé letadlo patřící společnosti MJJ production na trávu pozemku Neverland. Frank vstal a otevřel dvířka, ven vykopl schůdky, po kterých Zer - Jin bez větších problémů sešla dolů. Rozhlédla se kolem a hrubě zhodnotila situaci.

Teprve, když se procházeli po vyštěrkované cestě, se Frank odvážil promluvit.

"Toto je Neverland. Lépe řečeno jeho severní část. Je to obrovský pozemek o rozloze 12 000 hektarů. Přivezl jsem vás dnes z toho důvodu, že šéf je pracovně mimo domov. Vlastně tu není vůbec nikdo."

Zer - Jin mlčela a rozhlížela se. Její mozek pracoval naplno. Vyměřovala každý centimetr a vypočítávala, která místa budou pro její úkryt nejlepší. Potřebovala několik lokalit, odkud bude možné pozorovat dění kolem a přitom zůstat neviditelná.

"Najali jsme vás, protože můj šéf už léta potřebuje někoho, kdo bude jeho osobním strážcem a přitom o něm nebude nikdo vědět. Budete jeho očima, těma čistýma a bdělýma očima, on ty své často schovává za slunečními brýlemi."

Zer - Jin přikyvovala.

"Kde budu bydlet?" zeptala se tiše.

"Támhle vzadu mezi stromy je malinký dům, Michael tam téměř nechodí, je to, jako kdyby skoro neexistoval. Tam vás ubytuji."

Procházeli se kolem domu a Zer - Jin se neustále rozhlížela.

"Smím se zeptat, co hledáte? Třeba bych vám mohl pomoct."

"Ne, nemohl. Hledám místo, odkud uvidím do domu, na dům i na pozemky a přitom zůstanu očím skryta."

Frank mlčel a nechal ji pracovat. Náhle se rozešla směrem k neuvěřitelně roztodivně košatému stromu, který byl vysazen přímo naproti vysoké zídky.

"To je ono!" vydechla a s rozběhem se vyhoupla na zídku a ladně na ní přistála. Frank se tvářil nechápavě.

"Chcete žít na stromě?!"

"Pochopitelně. Přes den v koruně stromu, v noci hlídka na zídce."

Frank vyprskl smíchy. Tuhle podivně vtipnou větu pronesla s takovou vážností, až se dopustila humoru. Frank se nemohl přestat chechtat.

"Promiňte, jak že se jmenujete?"

"Zer - Jin."

"Tak tedy, Zer - Jin, my vás nepřijali proto, abyste lezla po stromech a po zdech. Chceme neviditelného bodyguarda."

Zer - Jin se odrazila od zídky, opsala ve vzduchu půlobrat a doskočila na zem těsně vedle Franka. Ten o překot zacouval, zakopl o vlastní nohy a žuchnul sebou na zem.

Zer - Jin si ho ze své výšky prohlížela.

"Proč jste mě sem přivedl?"

"Abych poskytl Michaelovi ochranu."

"A proč právě ode mne?"

"Protože jste nejlepší!"

"A věříte mi?"

"Pochopitelně …"

"Tak věřte i tomu, co dělám a budu to dělat dobře."

Frank se supěním vstal a oprášil si kalhoty. Zadíval se na Zer - Jin.

"Dobrá. Budu vám důvěřovat. A vy nám na oplátku pomůžete již dnes odpoledne. Michael se za několik hodin vrátí, ale odpoledne chce zajít do sirotčince sídlícího pár minut chůze odtud. Půjde pěšky spolu se svými bodyguardy a jistě bude v obležení několika stovek fanoušků. Vy budete opodál monitorovat prostor a zajistíte, aby se mu nic nestalo. Jasné?"

"Ovšem."

"Nyní pojďte, zavedu vás do toho malého domku támhle. Abyste se mohla připravit."

Zer - Jin ho poslušně následovala a začala se mentálně připravovat na večer. A také na to, že znovu uvidí Michaela, byť jen zdálky a bez možnosti navázat s ním kontakt.


*

Michael se právě vracel z Los Angeles, z předávání hudebních cen. Nechtělo se mu, byl ale žádán tak urputně, až nakonec svolil. Byl v poslední době pln energie, kterou se mu však nějakým způsobem nedařilo správně ventilovat. Byl jí neustále tak přeplněn, až ho to vyčerpávalo. Cítil se fyzicky nesmírně unaven a bez nálady. Tu mu dokázal navodit uměle pouze tanec a tvorba nových singlů. Často trávil celé noci ve studiu a zkoušel nové taneční kreace. Opět nespal. Opět nemyslel na svůj zdravotní stav a posílal tak veškerou Zer - Jininu práci vniveč. Pracoval a dřel do úpadu. Některým zvykům se jen stěží odnaučuje.

Seděl právě v limuzíně, která ho vezla k branám Neverlandu. Vyhlédl z okna. Byl na svůj Neverland nesmírně pyšný. Další věc, kterou považoval za vynikající produkt své neustále plně pracující mysli. U brány se tlačily masy lidí. Obdivovatelé a fanoušci. Myslí mu rychle přeběhla paranoidní myšlenka, která se týkala zbraní ukrytých v kapsách bund. Ale to už šofér zastavil těsně před branou a kolem auta se začali shlukovat lidé. Občas mu z toho bylo úzko. Miloval své fanoušky, ale oni, zdá se, jeho milovali v mnohem destruktivnější rovině. Dokázali by jej bez mrknutí oka ze vší té lásky poklidně ušlapat. Všechno z obrovské dech beroucí náklonnosti.

Vystoupil z auta a otevřel paraple. Mělo jej chránit před spalujícími paprsky slunce. Nasadil si sluneční brýle a usmál se. Lidé okolo začali tleskat. Mírně zvedl pravou ruku a pozdravil je. Poté se pomalu vydal na cestu. Jeho cílem byl nedaleký dětský domov, kam se chystal přinést celou hromadu lásky, které byl schopen. O věcných darech pro děti ani nemluvě. To byla samozřejmost, na kterou nikdy nezapomněl. Bylo mu dětí z dětských domovů nesmírně líto. Často pro ně po nocích ronil slzy a smáčel jimi svůj polštář, který v tu chvíli právě pevně svíral v náručí. Nejraději by si všechny ty děti adoptoval a odvezl s sebou na Neverland. To pochopitelně nebylo možné, proto alespoň Zemi Nezemi neomezeně zpřístupnil všem těžce nemocným dětem. I těm ostatním, pokud o to měly zájem.

Pomalu se šinul i se svými bodyguardy vpřed, když tu najednou jeho pozornost zaujal nějaký pohyb napravo od jeho hlavy. Otočil se tím směrem a stihl spatřit odlétajícího drobounkého ptáčka, který ve vzduchu opsal piruetu a v okamžiku, kdy se objevil, opět zmizel. Michael se pousmál a v tu chvíli si vzpomněl na Zer - Jin a její drobný úsměv, který se jí na tváři objevoval tak zřídka. Byl něco jako tento drobný opeřenec, jakmile se objevil, tak hned zmizel. Vzpomínka na Zer - Jin jej zabolela u srdce. Žaludek se mu stáhl smutkem. Celou dobu se držel Frankovy rady a doufal a věřil, dokonce se v duchu modlil k Bohu, jen aby ji směl ještě někdy spatřit a poděkovat jí za péči, kterou mu poskytla. Chtěl jí vypovědět, že byla první osobou v jeho životě, jež se o něj starala nezištně a pravděpodobně i bez tušení, kdo on ve skutečnosti je. Doufal takto celý měsíc. Po měsíci přišla apatie a po dalším měsíci hořké smíření s tím, že Frankova rada zkrátka nezabrala a on jí už nikdy nespatří. Přitom mu v mozku stále hlodala nepříjemná touha: Kéž by zde byla se mnou. Zle si odfrkl sám nad sebou - blázne!!

Jenže Zer - Jin tam byla. Byla mu v tu chvíli blíž, než by si kdy dokázal představit nebo doufat. Stála na vysoké zídce obklopující Neverland a sledovala ho ostřížím zrakem. Poznala jej, jakmile vystoupil z auta, ačkoli byl zakryt deštníkem už při výstupu. Jeho postavu a houpavý krok by poznala kdekoli. Když opustil prostor okolo limuzíny a vydal se pomalým krokem k západu, vyšvihla se na nejvyšší úroveň zídky a schovala se za větve košatého stromu. Splnila tím dva veledůležité elementy - měla přehled o všem, co se kolem Michaela dělo a přesto byla naprosto neviditelná. Nespatřil by jí ani ten, kdo by se velmi upřeně zadíval na místo, které právě obývala.

Zjistila, že jej pozoruje až nezdravě bedlivým způsobem. Srdce jí divoce bušilo a tak zůstat klidná a pokud možno nehybná dávalo velkou práci. Přistihla se při tom, že by byla ochotna vystartovat na každého, kdo by se odvážil byť jen přiblížit do jeho soukromé zóny. Žasla sama nad sebou a nerozuměla si, velmi jí to znervózňovalo.

Vše ale nasvědčovalo tomu, že tato vycházka dopadne dobře a nic zvláštního se nepřihodí. V momentě, kdy se skupinka ocitla příliš daleko od Zer - Jinina ostřížího zraku, seskočila ze zídky a jakoby nic se začala šinout ke skupince, jako by se k ní přichomýtla náhodou. Pozorovala velmi soustředěně všechny okolo, zejména Michaela, který mezitím došel k bráně sirotčince, která byla otevřena dokořán a k jeho nohám se sbíhaly děti všech možných ras i barev kůže. Vypadaly nesmírně šťastně, ostatně stejně tak i Michael. Všechny je začal o překot objímat a rozdávat dárky. Na oplátku přijímal polibky na tvář i na ústa a mnoho, skutečně mnoho květin. Fanoušci vše pozorovali s velkým dojetím, a co chvíli tleskali.

"Miluji vás!" vykřikl Michael. Další salva potlesku.

"Je velmi důležité přemýšlet o našich dětech a zasadit se o to, aby jich v takovýchto ústavech skončilo co nejméně, nejlépe vůbec žádné!"

Všichni byli tak unešení Michaelovými slovy, že si nikdo ani nevšiml muže, který se nenuceně pohyboval mezi skupinou fanoušků a velmi nápadně se snažil být nenápadný. Tedy, to on si myslel, že si jej nikdo nevšiml. Jedna dívka ho pozorovala už hodnou chvíli, připravena zakročit, až něco udělá. A také udělal. Velmi nenápadně strčil ruku do kabelky jedné z dam a v momentě vytáhl její peněženku a chystal se s ní utéci. Bohužel pro něj se k němu neslyšně přikradla Zer - Jin a velmi tiše a klidně špitla:

"Vraťte to zpátky!"

Muž s sebou cukl. Opatrně se podíval za sebe, a když zjistil, že za ním stojí mladá dívka, úlevně se pousmál a pravil:

"Proč bych to měl jako dělat?! Tady mi nic nehrozí, úplně klidně si tu peněženku odnesu!"

"Ne, neodnesete! Radím vám dobře, vraťte to zpátky."

"Nebo co?" odfrkl posměšně. Zer - Jin prudce vystřelila ruku, chytila do ní mužovu pravačku a tvrdě mu ji zkroutila za záda. Udiveně vyjekl. Naštěstí se všude právě rozléhal potlesk, který jeho výkřik zahlušil.

"Au, to bolí!!! Pusťte!" sténal muž, nyní již předkloněn, aby co nejvíce ulevil pohmožděné ruce.

"Až to vrátíte zpět!"

Muž urychleně zdvihl ruku i s úlovkem a peněženku vrátil dámě do kabelky. Velmi profesionálně a bez možnosti povšimnutí. Zer - Jin okamžitě muže pustila a ten se s heknutím svalil na zem na jedno koleno.

"Děvko!" vykřikl šeptem.

"Koukej odsud zmizet nebo si to s tebou vyřídím a to už bych nemusela použít ruce, ale tohle!" Poodhrnula cíp kabátu, kde se zaleskla střenka nože. Muž vykulil oči, bezhlesně se zvedl a utíkal pryč. V pravou chvíli, dalo by se říci, neboť Michaelova návštěva právě končila, chystal se tedy vrátit zpět na Neverland a to byl pro Zer - Jin signál, aby odsud urychleně zmizela - bez povšimnutí.

Otočila se a rozběhla se směrem k Neverlandským zídkám, svému výchozímu stanovišti. Michael se skupinou obdivovatelů byl teprve v půlce vzdálenosti mezi dětským domovem a vlastním domovem, když Zer - Jin obratně šplhala po betonové zídce, ladně na ni přistála a schovala se na své místo. Cítila se všelijak. Vítězoslavně, neboť zabránila krádeži a provinile, protože poprvé v životě použila násilí mimo zdi své školy.

Michael se naproti tomu cítil podivně spokojeně a příjemně. Jako by byla Zer - Jin nablízku. Usadila se mi v srdci a jde mi snáz si ji vybavit, pomyslel si. A ta návštěva u dětí dopadla skvěle, pochvaloval si. Teď zbývá dojít domů, zavřít se ve studiu a komponovat.
Zer - Jin měla v plánu jej po celou dobu sledovat, kontrolovat a ujišťovat se, že mu nic nehrozí. Z jejího stanoviště za stromem to půjde skvěle.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 26. ledna 2015 v 21:56 | Reagovat

Téda, t byl napětí i relax, jak by to zvládala Zer-Jin i za mě:-) celá cesta na NEverland,chudák Frank:-) nejen, že si nepkecal, ještě sebou švihnul.. a Zer-Jin si vybral korunu stromů, no, pak aby se mu uhnízdila v tom jeho.. nebo on ten její.. aniž by věděl.. Zer-Jin, ho sleduje víc jak očima, smysly, ale srdcem, je jasné, že to Mike cítí.. tak a teď budu napnutá, jak dlouho jí vydrží být neviditelná.Pokud bude Mike tak pracovat, jako před tím, než se složil, bude ptřebovat její léčitelské schopnosti..

2 Starlight Starlight | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 8:10 | Reagovat

Je tam sotva chvíli, a už v plném nasazení 8-) Té bych nechtěla přijít pod ruku, leda tak jen v rámci lékařské péče :D Těším se, co bude Michael dělat, až zjistí, že Zer - Jin mu je nablízku mnohem víc, než by si dovedl představit :-)  ;-)

3 Simoňka Simoňka | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 16:12 | Reagovat

Paráda... dlhší diel? Taký akurát :-)  veru Zer-Jin Mikea chráni aj bez toho aby to Mike tušil. Veľmi efektne zrušila toho zlodeja... a ten strom:-) . Prečo mám pocit že to bude Mikeov milovaný strom? Jej miestom úkrytu. Mám pocit, že ju raz tam Mike nájde, keď pôjde skladať piesne :-P  :-P  :-P prosím prosím ďalší diel :-D  :-D

4 hanylen hanylen | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 20:41 | Reagovat

Teda ten Frank mě rozesmál :-D Zer-Jin podceňuje a myslím, že bude ještě koukat O_O . A kdyby Michael tušil, že jeho pocity nejsou neoprávněné. Zer-Jin je nablízku. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama