Melody will never die. Will NEVER die.

Povídka 2015 - kapitola dvacátáčtvrtá

1. února 2015 v 15:00 | MJJcreatePRODUCTION |  Povídka 2015
Tak dámy, další dílek :-) možná trochu o ničem, ale důležitý jako přemostění :-) Přeji příjemnou zábavu :-)




Ztěžka otevřela víčka a několikrát po sobě zamrkala. Rozhlédla se a chvilku byla zmatená. Kde to, ksakru, je? Pak si vzpomněla na včerejší noc a mírně se usmála. Ach ano, jistě, je v Michaelově ložnici (ta má ale štěstí, zatraceně, co dámy? :-D ) a právě se probouzí v jeho peřinách, jeho ložnice. Usmála se znovu a s tváří jí to udělalo divy. Obličej zjihl a dostal vlídný nádech. Slastně se protáhla.

V tuto chvíli ji ani nenapadlo nadále své city skrývat. Tušila, že je k němu chová už hodně dlouho, ale skrývala to a dokonce sama sobě nalhávala, že to tak není, že to, co cítí, není láska, ale pouhé poblouznění cizím světem. Sama ale srdcem vycítila, že lže sama sobě. Zkrátka a dobře se do něj zamilovala. Do jeho hravě ostýchavého vystupování, do dětinsky rozzářených očí a jeho bezprostřednosti. Zkrátka do všech těch vlastností, které jí chyběly a které vždy chtěla mít. Navíc se minulou noc měla možnost na vlastní kůži přesvědčit, že on není jen slabá slečinka s dívčími rysy v obličeji, ale že umí být i pekelně dominantní. A to v ní zbořilo veškeré přetrvávající pochybnosti. Měla chuť se mu podrobit, ale ještě jedna věc jí vrtala hlavou.

Za to, že jen tak mimochodem na ní během jediné návštěvy Mistra vyzvěděl tajemství, která tak urputně skrývala mnoho let, si zasloužil drobný trest. Rozhodla se nevydat se mu napospas okamžitě, vyzkouší na něm "test lásky". Měla vše dopodrobna promyšlené a byla zvědavá, zda obstojí. Krom toho, stejně dnes potřebovala zařídit jednu velmi důležitou záležitost, spojí tedy dvě věci dohromady.

Při pomyšlení na záležitost, kterou musí vyřídit, se jí do výrazu vkradla její osobitá vážnost. Nechtěla se opět vracet do minulosti, ale musela. Někomu něco kdysi slíbila a měla povinnost slib splnit.

Zvedla se v posteli do sedu. Pohlédla napravo od sebe a zjistila, že Michael vedle ní neleží. Překvapilo ji to. Pravá polovina lůžka byla úhledně ustlaná, nikde by se nemohl najít jediný faldík naznačující chybu v stlaní. Zer - Jin povytáhla jedno obočí a do srdce se jí vkradla pochybnost. Je patrné, že okamžitě po probuzení vstal, ustlal po sobě (jako kdyby se včera nic nestalo, sakra!) a odešel. Co to má znamenat? Nakonec si pohrál on se mnou?! Představovala si, jak v tichosti opustí tento pokoj a během dne na něj narazí někde na chodbě. On se bude chovat velmi profesionálně a dá si nesmírně záležet, aby jí dal najevo, že včerejšek se vlastně vůbec nestal, že ona je jeho zaměstnankyně a on její šéf!

Prudce se vymrštila z postele a došlápla na zraněnou nohu. Bolestivě sykla. Protivné napínáčky! Pomyslela si. Zabalila své nahé tělo do prostěradla a jedním z cípů se ovázala kolem pasu. Vypadala nyní jako oblečená do společenských šatů podivného střihu a celkem vybledlé barvy. Dlouhou "sukni" vykasala a zamačkala za cíp. Nyní to vypadalo, jakoby na sobě měla koktejlky ušité z jemné bavlny.

Jediný důvod, proč vykonala toto složité odívání, byl ten, že chtěla naprosto samozřejmě opustit tento pokoj oknem, nikoli dveřmi. To ji v návalu zmatečných pocitů ani nenapadlo. A navíc, Zer - Jin málokdy chodila dveřmi. Vždy raději vynaložila úsilí a vyšplhala po římse, popřípadě po velmi kluzkém sloupu, jen aby do místnosti mohla vniknout oknem. Chození dveřmi pro ni znamenalo přežitek doby.

Rozhlédla se po pokoji, mírně si povzdychla a rázným krokem se vydala směrem k balkónovým dveřím. Než však stačila vůbec vzít za kliku, na rameno jí dopadla čísi ruka, která ji prudce otočila směrem k sobě. Nestačila ani protestovat, osoba, která ji prve popadla za rameno, si ji nyní přitiskla na své tělo a začala ji líbat. Překvapeně vyjekla, ale neodtáhla se. Poznala ty rty. Byly měkké a vláčné, poddajné a přesto krotící. Položila se plně do polibku, točila se jí z vášně hlava a byla by možná i upadla, nebýt Michaelových silných rukou. Obtočila mu své ruce kolem ramen a nechala se unášet. Náhle polibek skončil. Mírně pootevřela oči a podívala se na něj. Zíral na ní svýma hnědýma očima, orámovanýma černou tužkou. Byl vysprchovaný a upravený. A díval se na Zer - Jin vyčítavým pohledem.

"Kam si myslíš, že jdeš, krásko?!" zeptal se s náznakem hněvu v hlase.

"Nebyl jsi tu! Vypadalo to, jako kdybys …"

"Jako kdybych utekl, chtěla jsi říct?! Myslíš, že jsem takový slizoun, že bych si s tebou užil a pak beze stopy zmizel?!"

"Hm … ne. Teď už ne!"

Michael se k ní přiblížil na nulovou vzdálenost. Z očí mu létaly jiskry zloby.

"To spíš ty bereš roha, zdá se mi!"

"Jsem jako ranní rosa, drahý! S nástupem prvních slunečních paprsků mizím." řekla tajemně.

Michael se na ni podíval s výrazem překvapení smíšeným se vztekem.

"Ano, to je možné, ale také jsi můj zaměstnavatel a jako takovému ti mohu přikázat, abys zůstala se mnou!"

"Tím spíš odejdu!" zašeptala Zer - Jin výhružně. Opět se v ní probudila dřívější nezkrotnost, a čím zoufaleji toužila tomuto muži patřit, tím více mu dávala najevo, že se zkrotit nedá. "Nezapomeň, že se nikdy nenechám k ničemu nutit, nikdy!" zavrčela výhrůžně a jak tak u ní stál blízko, chytila jeho obličej do dlaní a vtiskla mu vášnivý polibek. Nesmírně jí bavilo ho provokovat a jeho očividně také. Líbání nebralo konce, až jej nakonec zastavil on. Kousnutím. Kousl Zer - Jin silně do rtu. Vyjekla a stáhla se, palcem se dotkla poraněného místa, na prstu se jí objevila krev. Podívala se na něj divoce rozvášněným pohledem, ústa nechala pootevřená.

"A já v tom případě budu trestat!" pronesl Michael tiše a pozoroval její reakci. Chvíli jej mlčky pozorovala, z očí jí sršely blesky, poté se zasmála hlubokým hrdelním smíchem. Michaelovi se při zaslechnutí toho zvuku zježily chloupky na zátylku. V Zer - Jin bylo něco živočišného.

"Tak dobrá! Někdy trest za provokativní chování není na škodu!" prohlásila sebevědomě a otočila se směrem k oknu.

"Přece jen mě opouštíš?" zeptal se Michael smutně. Opravdu uměl měnit nálady z vteřiny na vteřinu. Ještě před chvilkou sebevědomý a škádlící muž se jako lusknutím prstu proměnil ve smutnou hromádku neštěstí. Zer - Jin již stála na okraji balkónového zábradlí a otočila se k němu.

"Věříš v naši lásku, Qíngrén?"

Michael sice absolutně netušil, co to znamená Qíngrén, ale velmi zřetelně přikývl.

"Ano, věřím, Zer - Jin."

"V tom případě nech dnes v noci otevřené toto okno. Pokud budeš skutečně věřit, vrátím se."

Zer - Jin se rozběhla, přeskočila zábradlí, udělala ve vzduchu salto a dopadla na obě nohy. Malinko se zakymácela, neboť ji zabolelo poraněné chodidlo. Michael se vykláněl z balkónu a hleděl za ní. V srdci mu překypovala láska, hrdost, ale i strach a nejistota. Zer - Jin je skutečně jako mlha, může každou chvíli zmizet z jeho života a on cítil, že něco takového by nepřežil. Smutně si vzdychl a šel do studia nahrávat. Napadla ho právě nová píseň.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Starlight Starlight | E-mail | Web | 1. února 2015 v 21:25 | Reagovat

Mmmm líbání s Michaelem a s dominantním podtónem, hned tak po ránu... I like it ;-)  :-D  Jsem zvědavá co si navzájem budou vymýšlet, začíná to být pěkně bolestné (co se týká Mikova skoro podříznutého krku, a Zer - Jininy nohy) ale taky vášnivé v mnoha směrech :-D
Jediné, co bych, opět, vytkla - "také jsi můj zaměstnavatel" tady by mělo být - zaměstnanec - jinak by byla Zer - Jin boss pro Mika, a to by byla jiná jízda :-D  :-D To je vše ;-)
PS: Na tvém místě bych do kina šla :-D Který čtenář Fifty Shades of Grey nechce vidět ty slavné scény.. pro inspiraci to bude stát za to, když už to má titul Nejočekávanější film roku 2015 ;-)  :D

2 mjjcreateproduction mjjcreateproduction | 2. února 2015 v 6:28 | Reagovat

[1]: Jo, díky za korekci, budu to muset po sobě začít číst. P.S. Zrovna jedu v buse a v rádiu hrajou MJ :-) TDCAU :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama