Melody will never die. Will NEVER die.

Povídka 2015 - kapitola dvacátášestá

5. února 2015 v 19:40 | MJJcreatePRODUCTION |  Povídka 2015
Drahé dámy, další dílek je tu :-) Na Neverland došla potmě, v čase počínající noci a unavená. Ještě hodnou část zpáteční cesty proplakala a dlouho nebyla k utišení. Přesto byla ráda, že to tak dopadlo. Navštívila rodiče a dokonce si popovídala s matkou. Naprosto nebrala v potaz, že mezizáhrobní rozhovor s dávno mrtvým členem rodiny, je možné posuzovat jako něco nenormálního. Naopak. Byla vyrovnaná a rozhodnutá učinit to, co jí matka kladla na srdce. Ano, je nositelka jména KEYS a ženy z tohoto rodu své protějšky vždy ochraňovaly. Měla k tomu dokonce i výcvik a velmi mnoho "ženských" zbraní. V duchu vyzvala všechny potenciální ohrožovatele, ať si jen na ni něco zkusí! Pak teprve uvidí ten tanec! Došla před bránu Neverlandu a ladně vyskočila na zídku, na tu, kde se odehrálo už tolik věcí. Rozhlédla se po okolí a pohledem přistála na ohromné hlavní budově. Za zdmi tohoto domu na ni čeká její protějšek. Byla zvědavá, zda nechal okno do své ložnice skutečně otevřené nebo jestli jí opravdu tak málo věří. Seskočila a vydala se do domku. Potřebovala se umýt a převléct, po cestě byla ušmudlaná a urousaná. Ušla několik metrů a narazila na muže jménem Frank. Ochomýtal se kolem ní a pokukoval po ní nesmělým pohledem. Rozhodoval se, zda k ní má jít a omluvit se za to, že neupozornil bodyguardy na její přítomnost, nebo zda raději ustoupit a nevtírat se, nezdálo se, že by chtěla konverzovat. Tahle dívka byla zvláštní, ta nechtěla nikdy mluvit. Byla naprosto odlišná od všech těch slípek, které se okolo Michaela točily. Ty byly užvaněné a k nezastavení, pořád plkaly něco o OHROMNÉM DOMĚ, MICHAEL MUSÍ BÝT JISTĚ BOHATÝ,ŽE? a o REPREZENTATIVNÍM TYPU, KTERÝ ONY URČITĚ JSOU A BUDOU UMĚT NA VĚČÍRCÍCH PŘITÁHNOUT POZORNOST! KDYŽ NE NIČÍM JINÝM, TAK ZAJISTÉ VÝSTŘIHEM, HA HA! Zer - Jin byla odlišná. Uvědomil si, že za celou dobu, co je tu, s ním promluvila všehovšudy pět vět. Nakonec se rozhodl k ní přiblížit. Zer - Jin možná byla mlčenlivá a nesdílná, ale snad není neslušná a alespoň mu odpoví. "Zer - Jin?" začal opatrně a kráčel vedle ní směrem k dřevěnému domku, který momentálně obývala. "Prosím?" odpověděla tiše. "Já, chtěl jsem … ksakru, neříká se mi to lehce." "Vyklopte to prostě narovinu!" vybídla ho dívka klidně. "Moc se omlouvám za ten nehorázný incident, který se tu stal minulý týden! Víte, co myslím - ti bodyguardi!" "Nelamte si s tím příliš hlavu. Co se stalo, stalo se. Zapomeneme na to, ano?" Frank měl co dělat, aby jí stačil. Zer - Jin šla sice pomalým, rozvážným krokem, ale přesto měl DiLeo ohromnou starost jí dohonit. "Ale vždyť vás zranili! Dozvěděl jsem se o tom od Wayna! Řízl vás!" pronesl nevěřícně. Vypadalo to, jako by zlobivému děcku vysvětloval něco, co není prostě schopno pochopit. Zer - Jin ještě o něco zpomalila a lhostejně odpověděla: "No a?" "Vy nejste ani trochu naštvaná, že si k vám něco takového dovolil?! Správně byste měla ležet v posteli a úpět nad svým osudem a držet se bolestivě za ránu!" Zer - Jin se na něj překvapeně otočila. Z očí už jí létaly jiskry. Tento muž byl velmistrem v užvaněnosti a navíc i nechápavosti. "Pane! Dovolte, ale já mám spousty jiné práce, než se vzrušovat nad nějakým jedním zraněním! Dovedete si představit, kolik jizev mám po svém těle?" Frank o malinkou ucouvl a zavrtěl hlavou. Nebyl si tak docela jistý, zda to vůbec vědět chce. "Já ano. Mám jich na těle přesně 248!" Frank vykulil oči a překvapením vydechl. Zer - Jin se mezitím otočila a zmizela mu ve tmě. Zakroutil hlavou, představil si imaginární lidské tělo poseté téměř třemi stovkami jizev, zakroutil hlavou znovu a odešel ze scény pryč. Zer - Jin se v domku vysprchovala, upravila, oblékla si těsné kalhoty (opravdu hodně těsné, kruci!, pomyslela si) a halenu používanou k nácviku bojových sestav. Vyšla z domku a zamířila k hlavnímu domu. Ne ke dveřím, vězte, ale pochopitelně k té straně budovy, kde se ve třetím patře nacházela Michaelova ložnice. Z té hloubky nemohla postřehnout, zda je okno otevřené, ale chtěla se o tom velmi rychle přesvědčit. Vyšplhala po prvním sloupu a přistála na římse. Rozhlédla se kolem a hledala opěrné body. Našla dva. Výčnělek ve zdi a spodní parapet druhého okna. Nic moc, pomyslela si. Divím se, že jsem sem včera tak rychle vylezla, asi mě poháněl vztek. Pokrčila se v kolenou a s tichou modlitbou se od římsy odrazila. Zjistila však, že je pérovací (jak se sakra řekne pérovací spisovně?! :D ), a že tudíž vyskočí o mnoho níže, než chce. Měla však štěstí, že se konečky prstů zachytila za výčnělek ve zdi. Udržela se. Přitáhla se o něco výš a s jistotou, že příště nepochybně půjde dveřmi, se druhou rukou chytila za okenní parapet. Zaručkovala a pustila se. Dopadla na zábradlí balkónku těsně pod tím příslušícím k Michaelově ložnici. Naštvalo ji, že takhle zbůhdarma ztrácí drahocenný čas s vidinou možného sražení vazu a prudce vyskočila do výšky. Zarotovala celým tělem a ještě ve vzduchu roztáhla nohy. Výsledkem bylo ladné přistání na zábradlí Michaelova balkónku. Vydechla úlevou a neslyšně ze zábradlí seskočila. Přistoupila blíže a zjistila, že okno je otevřené - dokořán. Usmála se a zahřálo ji u srdce. Už už chtěla vstoupit do místnosti, když vtom uslyšela hlasy. Jeden mužský a jeden ženský. Schovala se rychle za závěs, aby nebyla odhalena a zamračeně naslouchala. "Ale no tak, Miku! Snad mi nechceš tvrdit, že sis čtvrt roku po našem rozchodu našel dívku! To mi nenakecáš!" "Nech toho, Brooke! Mám toho už dost! Proč jsi přišla?" Michaelův hlas byl sametový, ale ozýval se v něm nazlobený podtón. Zer - Jin ve svém úkrytu ani nedýchala. "Promluvit si a říct ti, že jsem se ukvapila. Neměla jsem tě tak rozhodně odmítnout! Byla to chyba!" "Pozdě! Mám někoho jiného - skvělou holku a miluju jí!" Zer- Jin se pousmála a v duchu prosila Boha, aby tou skvělou holkou byla ona. "Ale nech toho! Nevymýšlej si kraviny! Nemáš nikoho a jen na mě hraješ habaďůru! Jseš natvrdlej, nebo co? Říkám ti, že se k tobě chci vrátit!" Zer - Jin se na svém místě za závěsem narovnala a zamračila se. Hlavou jí prolétla bezděčná myšlenka - první potenciální ohrožovatel je žena! "Přestaň, Brooke! Žádný návrat se konat nebude. Ty si vezmi toho svého tenistu a mě nech být!" Náhle se žena rozlítila a pokojem se začal šířit křik. "Ty jsi ale vůl! Proč mi pořád něco nalháváš?! Žádná holka neexistuje!" "Existuje! A tobě nic vysvětlovat nemusím!" Najednou se žena začala zplna hrdla smát. Smála se a smála a nebyla k utišení. Zer - Jin, stále čekající na vhodnou příležitost zasáhnout, se nervózně ošila. "A jó! Já už tomu rozumím! Šlo o nějakou koketku na jednu noc, která se ráno vypařila a ty z toho teď děláš, že se nejmíň berete! Tak jo, já ti to odpustím! I když se dost divím, že tenhle druh zábavy praktikuješ! Co tě znám, tak jsi spíš na romantický držení se za ruku a čučení do hvězd, než na nějaký pořádný výkon!" Tak, pomyslela si Zer - Jin, tohle je naprosto přesně ten správný moment zatnout těm žvástům tipec. Vynořila se ze svého úkrytu a neslyšně vstoupila do pokoje. Našla oba protagonisty dialogu, kterak stojí u stolku, přímo proti sobě. Žena byla velmi vysoká a stála k Zer - Jin otočena zády, zakrývala cele Michaela, který stál naproti ní. Zer - Jin vstoupila do děje nezpozorována. Stačila ještě zaslechnout: "Přiznej si, Miku, že to byl omyl!" "Nebyl to omyl, hergot, miluju jí!" Vtom Zer - Jin vstoupila do dialogu - hlubokou úklonou a větou: "Má maličkost se klaní velkému Králi popu!" hlubokým a sametovým hlasem. Michael i Brooke sebou trhli. Michael vyhlédl zpoza Brooke a nasadil výraz nesmírné lásky a oddanosti. Brooke si Zer - Jin měřila pohledem, očividně vyvedená z míry. Zer - Jin stála uprostřed místnosti, tvářila se vážně, přesto jí situace, které byla svědkem, přišla nanejvýš vtipná. "Zer - Jin!" vykřikl Michael šťastně a rozběhl se k ní. Uchvátil jí do náruče a začal jí k sobě pevně tisknout. Zer - Jin si objetí užívala, ale stejně po očku mrkla na Brooke. Ta se tvářila značně nasupeně a očividně jí celá situace připadala trapná. Zer - Jin se od Michaela mírně odtáhla, ale jen proto, aby vzala jeho obličej do dlaní a vtiskla mu polibek. Schválně. Když se dolíbali, vzal Michael Zer - Jin za ruku a předvedl ji před Brooke. Tvářil se při tom nanejvýš šťastně a hrdě. "Tak tohle je moje Zer - Jin!" Zer - Jin při slově "moje" pozvedla obočí. Brooke ho naproti tomu stáhla do jedné úzké čárky. "Já jsem ta osoba, která ve skutečnosti neexistuje." Pronesla Zer - Jin tiše a uklonila se. Ukláněj se před každým cizincem, Zer - Jin, byť je ti sebevíc nepříjemný, nabádal ji Mistr. Brooke vykulila oči a Michael s ní. "Poslouchala jste za dveřmi!" zeptala se znechuceně. "Ach, pardon, madam, já nikdy nechodím dveřmi! Já vstupuji do místnosti zásadně oknem!" Zer - Jin promlouvala velmi klidně a tiše, doslova tu ženu zahanbovala a užívala si to. Michael na ní shlížel s láskou v očích a Zer - Jin mu věnovala pohled plný vášně a také oční vzkaz - Ty víš, jak to je a měl by ses kát! Já vždy plním své sliby! "Rozkošné!" pronesla Brooke opovržlivě. "Odkud vůbec jste, smím - li se ptát?!" "Čína!" odpověděla Zer - Jin. "Ach, skutečně?! Čína vychovává lidi, co lezou do baráků oknem?!" "Přestaň, Brooke!" zavrčel Michael výhružně. Zer - Jin zůstala stoicky klidná, tato hra ji náramně bavila. "Ano madam, ale i jiné věci …" řekla tajemně a sotva postřehnutelně do Brooke šťouchla nohou. "Co například?" stihla Brooke říci, ale právě v ruce držela šálek s kávou, který ležel na porcelánovém podšálku. Jakmile sebou cukla, začal se šálek povážlivě kymácet. Byl by upadl a rozbil se, nebýt Zer - Jininy pohotové reakce. Vystřelila ruku, v nanosekundě šálek uchopila a postavila zpět na podšálek. Nevylila se jediná kapka. "Například být rychlá!" odpověděla Zer - Jin prostě. "To bylo skvělé!" zatleskal Michael. Zer - Jin si v tu chvíli pomyslela, že Michaela očividně jeho předržované a nově odhalené city dostaly až tak daleko, že teď pravděpodobně bude výskat radostí a obdivem, ať už Zer - Jin udělá cokoli. V duchu se tomu zasmála. Brooke vztekle položila šálek s nedopitou kávou na stolek, odfrkla si a zamířila ven z místnosti. Ve dveřích se otočila a opovržlivě si Zer - Jin měřila. "Věř, holčičko, že tohle miliskování nebude mít dlouhého trvání. Bulvár vás rozcupuje na kousíčky! Dovedete si, doufám, představit, jak bude vypadat ta titulní strana - Michael Jackson se slejzá s Asiatkou! Fuj!" "Tohle jsi přehnala, Brooke! Odejdi z mého domu!" vykřikl Michael a zatvářil se nanejvýš zlostně. Zer - Jin ho však zvednutím ruky zarazila. "Qíngrén?" zašeptala. Michael usoudil, že mluví na něj. Tohle oslovení si pamatoval z balkónového dostaveníčka. "Ano, zlato?" "Platí v Americe oslovení "holčičko" jako urážka?!" "Hm … no, pokud je to proneseno takovýmto tónem, tak nepochybně ano." Zer - Jin přikývla a mírně se k Brooke přiblížila. Byla nesporně o hlavu menší než Brooke, ale přesto nad ní měla psychologickou výhodu. Nenechala se vyvést z míry a chystala se pohrozit svými "ženskými" zbraněmi. "Jsou ještě dvě věci, které mě v Číně dobře naučili …" prohlásila temně a stále se k sokyni přibližovala. Brooke si založila ruce na prsou a nanejvýš opovržlivě se optala: "Ano? A jaké?" Zer - Jin vsunula ruku pod halenu a vytáhla obdivuhodně velký nůž s lesklou čepelí a černým jílcem, který měla celou dobu zasunutý za pasem úzkých džín a který byl jejím nejvěrnějším společníkem, pokud právě neměla Sokolí let. Čepel se v záři umělého osvětlení leskla. "Krom slušného vychování umím i celkem obstojně zacházet s noži …" Brooke zalapala po dechu, Michael vykulil oči. Brooke se prudce vymrštila z místa a raději bleskurychle opustila místnost, co kdyby se ta bláznivá holka rozhodla ten kinžál použít! Jakmile zmizela z místnosti, Zer - Jin se mírně pousmála a zasunula nůž tam, odkud ho prve vytáhla. Podívala se na Michaela. Ten si ji měřil zkoumavým pohledem. "Nosíš pravidelně za pasem kalhot zasunutý nůž?!" "Ano, vždy. Nikdy nevíš, kdy se bude hodit." "Jsi nebezpečná! Baví tě mě stále překvapovat a vyvádět z míry?!" "Jsem nebezpečná a tebe to rajcuje!" odpověděla Zer - Jin sebevědomě. Michael se uchechtl a zčervenal. "Proč myslíš?!" "Protože se neustále snažíš skrýt, že tě svět bojových umění vzrušuje a příliš se ti to nedaří!" Michael jí věnoval zamračený pohled, vstal a vydal se do malé kuchyňky, která sousedila s ložnicí. Z vedlejšího pokoje zavolal. "Dáš si kávu? Nebo čaj? Bylinkový?! Vývary z bylin, to je tvoje parketa, ne?!" Zer - Jin pomalým krokem došla ke kuchyňce a opřela se o zárubeň dveří. Prohlížela si Michaela, který se právě přehraboval v policích a hledal čaj. Mimochodem, sáčkový! "Nechci ani kávu, ani čaj. Chci tebe!" zašeptala hlubokým, zastřeným hlasem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Starlight Starlight | E-mail | Web | 5. února 2015 v 20:32 | Reagovat

Pérovací.. že by pružný? :D Nevím, jestli to je za účelem, nebo nebyl čas, ale prosím, prosím, příště to odděluj na odstavce :-D Tohle se mi nečetlo zrovna dobře, zvlášť, když toho bylo hodně.
Jinak Zer - Jin se pěkně předvedla. Umí si poradit i s ženskýma, se kterými se v Číně nejspíš moc nesetkávala :-P ;-) Šikovná holka. Miku, kašli na čaj a rovnou svou lásku posaď na kuchyňskou linku, až se bude nádobí otřásat :D  :D  :D

2 Zuzy Zuzy | Web | 5. února 2015 v 20:49 | Reagovat

Přesně, pružý, chtěla jsem napsat totéž!:D No a 248 jizev, sakra Miku, někdo před spaním počítá ovečky, ty budeš jizvy a třeba k nim nějaké milostné přidáš, vypadáto, že Zer-Jin, je rozhodnutá Brooke, pošramtit fasádu, jasně, slíbila to mamince, tak svůj slib dodrží, ale hezky jí to nandala.. :-D ta se s toh nevzpamatuje a když to řekne bulváru jak to zažila, bude za totální blbku , abi bulvár jí to nebude věřit, že MJ spává s bjovnicí, která jí chtěla podříznout :D  No a v nejlepším se má přestat co ? A teď si počkat.. tno nevím, jak to přežiju? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama