Melody will never die. Will NEVER die.

Povídka 2015 - kapitola třicátádruhá

21. února 2015 v 11:24 | MJJcreatePRODUCTION |  Povídka 2015
Bylo právě tři čtvrtě na sedm, když si Zer - Jin sedla do křesla u krbu s učebnicí léčivek v ruce. Dělala to tak vždy, skutečně se nedomnívala, že by se za čtvrt hodiny byla s to cokoli naučit. Ale posledních jedenáct let usedala do křesla vždy s nějakým studijním materiálem v ruce a na svém zvyku nehodlala nic měnit.
Zastavila se až v šest hodin večer. Celý den uvážlivě pochodovala po domě a hledala vhodná místa, kam by mohla uskladnit vybalené věci. Nespěchala, jednala poklidně a rozvážně. Nějakou chvíli strávila klábosením s kuchařkou Mary, která jí připadala nesmírně milá a vlídná, ale také kromobyčejně bodrá, upovídaná a v některých ohledech i hlučná. Strávila skoro celý svůj život na místě, kde se za den promluvilo nanejvýš deset vět a to navíc ještě šeptem. Zde si musela na místní naturelu pomalu zvykat. Mluvila věcně a tiše, nevzrušeně a pravděpodobně ne dost nahlas, neboť Mary musela čas od času zažádat o zopakování právě pronesené věty.
Ve čtvrt na sedm odpochodovala do Michaelovy ložnice, prošla jí a zamířila do koupelny. Znala z tohoto domu prozatím jen kuchyni, ložnici a vstupní sál a neodvažovala se šmejdit bez dovolení po domě a ubytovat se kdekoli by se jí zalíbilo. Proto z kufru vyjmula své skromné zásoby šatstva a mírně nesvá je odnesla do Michaelovy ložnice. Usoudila, že by bylo nanejvýš netaktní uložit je do jeho skříně, proto opatrně přešla k posteli a složila je na kraj matrace. Byla v situaci, kdy si nevěděla příliš rady, jak se zachovat. Chovat se tu jako paní domu?! To jí bylo proti srsti. Na druhou stranu ovšem nechtěla vystupovat jako pouhý návštěvník, který má veškerý svůj osobní majetek uložen v příručním zavazadle. Vzdychla si, jemně pokrčila rameny a vydala se do koupelny.
Osprchovala se, učesala a oblékla si to samé, co měla na sobě dnešní ráno - tmavě modré hakami přepásané silným páskem a černé kalhoty. Jemně se nalíčila a celá udivená se rozhlédla po koupelně. Všude, kam jen dohlédla, spatřila jak věci osobní hygieny, tak mnoho druhů líčidel a make - upů. Ani ona sama jich nevlastnila tolik, kolik bylo možno zahlédnout zde, v případě nutnosti by bylo možné celkem bez problémů doplnit zásoby právě tady. Byla mírně nervózní, ale i zvědavá. Viděla Michaela, kterak chodí nalíčen, netušila ovšem, jak mnoho věcí k úpravě zevnějšku skutečně potřebuje. Celou dobu, co se upravovala, přemýšlela právě o tom, poté z koupelny vyšla, bezmyšlenkovitě sebrala z nočního stolku svou knihu a sešla dolů do haly.
Bylo právě za patnáct minut sedm, když se usadila do křesla naproti krbu a očekávala Michaelův příjezd. Otevřela knihu a chvíli předstírala soustředění. Po chvilce si uvědomila, že to stejně nemá smysl a knihu zaklapla. Michaelovo auto zatroubilo na příjezdové cestě přesně pět minut před sedmou. V Zer - Jin hrklo a srdce se jí rozbušilo.
Do haly ovšem nevstoupil Michael, ale nějaký cizí muž. Zer - Jin zklamaně usedla zpět do křesla a měřila si neznámého ostřížím zrakem. Přišel k ní a zeptal se:
"Vy jste Zer - Jin?"
"Ano." odpověděla ostražitě.
"Já jsem osobní řidič pana Jacksona. Mám za úkol odvézt vás za ním do studia."
"Vážně?! Ovšem pane, to by mohl říct každý!" pronesla tiše. Seděla v křesle rovná jako svíce a nedůvěra z ní přímo vyzařovala. Řidič se pousmál.
"Šéf mě připravoval na to, že mi nebudete věřit. Proto mi dal toto, abych to v případě nutnosti použil jako důkaz." odvětil řidič a ze zadní kapsy kalhot vytáhl Zer - Jinin náhrdelník - její kámen na koženém proužku. Zer - Jin se nesmírně ulevilo a cítila podivnou radost, ani nevěděla proč. Pravděpodobně proto, že Michael vycítil, že bude k někomu cizímu nedůvěřivá a také proto, že nosil u sebe její přívěšek.
"Je to správně? Mohu vás nyní za ním odvézt?"
"Ano. Děkuji."
Ke studiu přijeli deset minut po sedmé. Zer - Jin vystoupila, poděkovala řidiči a otázala se, zda na ní počká, aby ji odvezl domů. Řidič přitakal a dodal, že má za úkol odvézt i šéfa. Zer - Jin se sama pro sebe podivila, domnívala se, že hodlá zůstat ve studiu přes noc. Nemohla si vzpomenout, zda jí ráno říkal, že bude ve studiu i spát a rozladilo ji, že má tak chabou paměť.
Vešla do budovy prosklenými dveřmi a nějakým zřízencem se nechala dovést až k místnosti, za jejímiž dveřmi očekávala přítomnost Michaela. Zřízenec jí před odchodem políbil ruku a řekl:
"Tady to je, madam." a rychle odcupital pryč. Nechápavě za ním hleděla a střídavě hleděla z ruky na dveře. Vzala za kliku a pomalu otevřela. Celý den přemýšlela, jaký obraz se jí asi naskytne jako první. Představovala si, že vstoupí s Michaelem do místnosti, kde se to bude hemžit spoustou lidí, kteří, jakmile Michaela spatří, sesypu se na něj a budou ho s jásotem vítat. Její představa sahala až tak daleko, že dokonce viděla před očima onu místnost plnou všelijakých přístrojů, pomůcek, mikrofonů a sluchátek a uprostřed Michaela, který nazpívá nějakou nádhernou melodii a bude se přitom na ni celou dobu usmívat.
Jakmile však vstoupila do místnosti, první vjem, který si její tělo uvědomilo, byla tma. Celé studio bylo ponořené do tmy, nikde nic nehrálo ani nezpívalo, všude bylo ticho a šero. Zer - Jin zůstala zklamaně stát několik kroků ode dveří, kliku stále svírala v ruce. Nakvašeně si pomyslela, že buď ji přivedli ke špatným dveřím, nebo Michael zapomněl, že se tu s ní má sejít a zkrátka odešel. Pomalu se otočila čelem ke dveřím a hodlala odejít.
V ten okamžik zaslechla hlasité lupnutí a uprostřed místnosti se objevil kužel světla. Šokovaně se otočila směrem k záři, kterou zcela nepochybně vydával bodový reflektor, a zírala. Zaslechla tiché kroky, které se pomalu přibližovaly, a v kuželu světla se brzy objevil Michael. Věděla, že je to on, ačkoli byl nasvícen tak, že z něj byla patrná pouhá silueta ve stínu, i když světlo svítilo přímo shora na něj. V ruce držel cípy klobouku a líně jimi otáčel v prstech. Zazněla hudba a on si za rytmu basů nasadil klobouk na hlavu a stáhl si jeho rantl až do čela.
Do tónů hudby, která byla podle všeho velmi eroticky nabitá, pronesl:
"Vítej, lásko! Složil jsem novou píseň, která bude titulním singlem alba Dangerous a je o tobě!"
Mluvil zastřeně a vzrušivě, jeho silueta se ani nepohnula, celou dobu, co hovořil, stál v taneční póze. Bylo to děsivě a strašidelně rajcovní. Zer - Jin se opřela o zeď vedle dveří a nemohla přestat zírat. Začala se jí pod nátlakem toho okamžiku třást kolena, měla chvílemi pocit, že omdlí.
Michael změnil taneční postoj a začal zpívat:
Už když vstoupila do místnosti
Mi bylo jasné,
Že tahle dívka je něčím zvláštní

To jak se pohybovala
Její vlasy, její tvář, její křivky
Božské pohyby

Když kráčela po místnosti
Cítil jsem auru její přítomnosti
a každá hlava se otočila
s pocitem vášně a touhy

Ta dívka byla přesvědčivá
Té dívce jsem nemohl věřit
Ta dívka byla špatná
Ta dívka byla nebezpečná
Vykouzlil ostrou taneční pózu, naprosto neomylně korespondující s trhaným rytmem písně. Zer - Jin na Michaela hleděla s otevřenými ústy a třásla se po celém těle. Hudba byla velmi hlasitá a pronikala do každé buňky těla, rozechvívala.
Michael se narovnal a v krátké mezihře se rozešel směrem k ní. Šel pomalu a provokativně. Instinktivně se přitiskla víc ke zdi a čekala.
Přišla ke mně
S těma toužebnýma očima
omámila mě
Pavučina hříchu
Dotek, polibek
Šepot lásky
Teď už nebylo návratu

Hluboko v temnotě
Vášnivého šílenství
Jsem byl uchvácen chtíčem
podivnou nelidskostí
Ta dívka byla přesvědčivá
Té dívce jsem nemohl věřit
Ta dívka byla špatná
Ta dívka byla nebezpečná
Náhle naprosto změnil své dosavadní vystupování. Až doteď se k ní šinul pomalým, rozvážným krokem, v momentě, kdy dořekl "ta dívka byla nebezpečná", prudce se přitočil směrem k ní a uchvátil ji do náruče. Překvapením vyjekla. Přitiskl si ji k sobě tělo na tělo a odváděl, tedy spíše odnášel, ji do ozářeného úseku sálu. Vytušila, že po ní bude chtít, aby tančila a nelíbilo se jí to. Nerada se jakkoli prezentovala takovýmto způsobem a před ním tuplem ne. Byla roztřesená a omámená z toho, co právě viděla a slyšela a to, že ji táhne doprostřed sálu s jasným požadavkem, pro ni bylo jako rána kladivem do hlavy.
"Uvolni se, Zer - Jin a tanči se mnou …" nabádal ji šeptem. Chtěla se od něj odtáhnout, ale opět měla možnost na vlastní kůži se přesvědčit o tom, že pokud něco chce, nenechá se odbýt. Držel ji pevně, dalo by se skoro říci železně, a přitom mazlivě. Ona však nebyla připravena na tento druh tance.
"Nějakou pomalejší, prosím …" žadonila.
Ztuhl v pohybu a podíval se jí do očí. Byly zkoumavé, nikoli však vysmívající.
"Tak tedy pomalejší, říkáš? Jak si přeješ …" zašeptal a luskl prsty. Píseň Dangerous okamžitě skončila a místo ní začala hrát píseň Liberian girl. Michael ji stále držel v náručí, nyní uchopil její pravou ruku a, sevřenou v té své, ji položil na svůj hrudník a začal se s ní pomalu pohupovat do rytmu. Přitom tichounce zpíval:
Liberijská dívko
Přišla jsi a změnila jsi můj svět
Ale já miluji změny
Liberijská dívko
Přišla jsi a mě změnilo to hned
Pocit toť skutečně věrný

Liberijská dívko
Ty víš, že když jsi přišla
Tak svět můj jsi změnila
Stejně tak jako v kině
Dva milenci na scéně
Ona se tiše ptá...
"Miluješ mě?"
A on odpovídá...
"Miluji tě, liberijská dívko"
Pomaloučku se pohupovali v rytmu té písně, Zer - Jinin tep se uklidňoval a odevzdaně položila hlavu na Michaelovu hruď. Cítila jeho rychle tlukoucí srdce a také každý hluboký nádech do plic, když potřeboval vzduch ke zpěvu. Držel ji pevně a zpíval nádherně a čistě. Když píseň skončila, zůstali nehnutě stát uprostřed místnosti, stále se objímajíc.
"Kdo je to ta dívka z Libérie?" optala se šeptem.
"Ty!"
Zvedla hlavu a zmateně na něj hleděla.
"Ale já nejsem z Libérie …"
"Taky jsem donedávna netušil, že ta píseň bude o tobě! Prostě se to "Liberian girl" tehdy hodilo do taktu!"
Mírně se pousmála. Michael na ni hleděl a také se usmíval.
"Proč jsi nechtěla se mnou tančit?!"
"Chtěla jsem, jen ne na tu píseň …"
"Nelíbí se ti?"
"Líbí se mi, jen … je na mě moc … hm …"
"No jaká?!"
"Odhalená!"
Michael vyprskl smíchy.
"Odhalená?! Jak tě to napadlo?! V jakém smyslu odhalená?!" hihňal se už v předklonu.
"Je moc … nahatá!"
"Chceš tím říct, že jsem složil nahatou píseň?!"
"Hm … ano. Je to prostě eroťárna! Zajímalo by mne, jak tě to napadlo!"
"Asi jsem moc dlouho zíral na tebe!" Zer - Jin se zasmála a plácla ho rukou po rameni.
"Nestydo jeden! Na co ty pořád nemyslíš!" pronesla pobaveně.
"No, teď zrovna přemýšlím nad tím, že to asi nebude tím, že by byla píseň erotická!"
"A čím tedy?"
"Ty zkrátka neumíš tancovat, to je všechno!"
Zer - Jin zvedla hlavu a propálila ho pohledem. Michael na ní zíral s pobavenými jiskřičkami v očích.
"Cos řekl?! Já že něco neumím?!"
"Přesně tak! Neumíš to! Házíš to na mne a přitom to neumíš, neumíš, neumíš!!!" provokoval.
"Tak to se pletete, Sire!" pronesla tiše. Michael se rozběhl napříč místností a sklouzl se po vyleštěné podlaze o pět metrů dál.
"Opravdu?! Tak mi ukaž, jak to umíš!"
Než stačila Zer - Jin cokoli odvětit, Michaelovi podklouzla noha na vycíděné podlaze a smýkl sebou na stranu. Neupadl, nicméně při tom nepřirozeném pohybu zkřivil tvář bolestí, zasténal a sesunul se na jedno koleno.
Zer - Jin se k němu rozběhla a vykřikla:
"Proboha, co je ti?!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 21. února 2015 v 11:41 | Reagovat

šmankote já se tady uculuju celej díl,i při představě, jak si od něj půjčuje šminky..  ale ten konec.. ? snad nebudou potřeba zase bylinky, nebo dokonce sádra, i to by Zer-Jin zvládla:D
Jo a Zer-Jin, řekla bych ti na co Mike myslí :-D Nestyda jeden! :-P  :D

2 Starlight Starlight | E-mail | Web | 21. února 2015 v 17:37 | Reagovat

Nahatá, eroťárna :D Zer - Jin má hezký slovník teda :-D  Taky bych si chtěla zatančit s Michaelem, a bylo by mi jedno, v jakém rytmu ;-)  :-P
Ale co ten konec? ??? Co je s ním?! O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama