Melody will never die. Will NEVER die.

Povídka 2015 - kapitola třicátáprvní

17. února 2015 v 22:22 | MJJcreatePRODUCTION |  Povídka 2015
Den ubíhal jen velmi pomalu. Michael se hned ráno vytratil do studia a před odchodem Zer - Jin asi dvacetkrát ujistil, že si ji v sedm hodin vyzvedne. Zer - Jin pokaždé jen přikývla. Neměla radost z toho, že odchází někam bez ní, ale uvědomila si, že kdyby ho následovala všude, bylo by to už velmi přehnané. Krom toho potřebovala své věci přestěhovat z domku do hlavní budovy a přizpůsobit trochu dům náplni svého poslání, které se rozhodla plnit i nyní, když se věci o trochu změnily. Vlastně - změnily si od základů, ale to ji od jejího rozhodnutí nijak neodrazovalo.
Těsně před odchodem ji snad dvacetkrát políbil a nebyl téměř s to odejít z domu. Nakonec ho musela skoro vyhodit. Ujišťovala jej, že se skutečně nebude přes den nudit a že na něj bude čekat do sedmi do večera a že se skutečně nesmírně těší, až jeho studio uvidí. Veškeré ujišťování pronášela naprosto vážným a tudíž skutečně nedůvěryhodným hlasem, Michael si ji co chvíli měřil podezíravým pohledem.
"Pokud se ti tam nechce, nebudu tě nutit, Zer - Jin!" pronesl mírně ublíženým hlasem.
"Nemluv nesmysly, moc se mi tam chce a teď už jdi nebo si řidič vylomí klakson! Nechápu, proč musí být všichni lidé tak nesnesitelně hluční!"
"Asi nejsou jako ty a tobě podobní, kteří jsou zas nesnesitelně tišší a klidní!"
"To je odplata za to, že z návštěvy studia neskáču pět metrů do vzduchu a přijímám ten fakt normálně?!" odpálkovala ho Zer - Jin klidně zvědavým hlasem. Michael si ji naoko nakvašeně změřil.
"Jo!"
Zer - Jin k němu přistoupila a dlouze ho políbila na tvář.
"Opravdu se nesmírně těším, věř mi!"
Michael se zarděl a usmál se. Uchopil dívčinu tvář a vtiskl jí skutečný polibek.
"Díky, lásko, ale to už nevyžehlíš!" podotkl provokativně a urychleně se jal mizet ze scény. Zer - Jin se nevěřícně nadechla a v rámci škádlení si sundala z nohy botu a chtěla ji po něm mrštit.
"Ty …!" vykřikla s pobaveným podtónem v hlase. Michael právě utíkal po štěrkem vysypané cestě a hlasitě se smál.
"V sedm!" křikl na ni, otočil se a zmizel v bráně.
"V sedm." opakovala si Zer - Jin pro sebe polohlasně. Otočila se ode dveří a rozhlédla se po velké vstupní hale. Hledala právě dobré umístění pro Sokolí let. Uvažovala dlouho nad tím, zda je vhodné neustále ho nosit u sebe a usoudila, že by to k ničemu dobrému nevedlo. Lidé by nemuseli mít důvěru k maličké tiché dívce, která nosí přes rameno zavěšen dlouhý meč. Nechávat jej v kufru také nebyl ten nejlepší nápad, pokud by Michaelovi hrozilo nebezpečí třeba právě zde, nestihla by dost dobře doběhnout do domku pro meč, vrátit se a zasáhnout. Nejlepší bude, pokud ho pověsí zde někam na zeď a bude jej vydávat jako historickou ozdobu a v případě potřeby jej může kdykoli ze zdi sejmout a použít. Zaměřila se na jedno místo nad vyřezávanou starobylou komodou, která skýtala skvělé místo pro něco takového, jako je meč.
Popošla ke komodě, sňala pochvu s mečem ze zad a zahákla ji za drobné hřebíčky, které zřejmě kdysi držely nějaký historický obraz. Odstoupila a kriticky zhodnotila své dílo. Nevypadalo to zle. Nic netušícím hostům se bude zdát, že starobylá komoda a starobylý meč mohou být jakousi ozdobnou sadou.
Přešla ke stolku, kam před chvílí odložila měšce s bylinkami. Tady si ovšem nevěděla zhola rady. Netušila, kam by mohla naskládat tři tucty měšců s bylinami, aniž by to porušilo ráz výzdoby a vyznělo to pateticky. Mlčky rozjímajíc přešla do kuchyně. Otevřela všechny možné skříňky a usilovně pátrala po vhodném místě. Právě hleděla do jedné ze skříněk, když tu se za jejími zády ozval hlas.
"Co tu chcete, prosím?"
Zer - Jin byla všechno možné, jen ne lekavá a proto se velmi klidně a nenuceně otočila. Spatřila starší ženu, kterak si ji se zájmem prohlíží. Ovšem, nelze tak snadno narazit na dívku v oblečení, které velmi blízce připomíná japonské kimono.
"Promiňte, prosím, jen jsem něco hledala."
"Smím vědět, co jste hledala? Třeba bych vám mohla pomoci." pronesla žena přívětivě.
"Vhodné místo. K uskladnění bylin."
Žena si Zer - Jin podezíravě změřila.
"Kdo jste, madam, prosím?" optala se.
"Říkají mi Zer - Jin. Jsem … hm … něco jako bodyguard a příležitostný léčitel v jedné osobě."
"Ach, tak to vy jste ta často zmiňovaná Zer - Jin! Michael mi o vás mnoho vyprávěl! Jsem Mary - kuchařka!" nastavila přátelsky ruku k potřesení, Zer - Jin ji ostražitě stiskla.
"Michael vám o mě vyprávěl?!" zeptala se nevěřícně.
"Ach ano! Neustále o vás mluvil! Prý jste ho vyléčila během jeho "dovolené" v Číně! Slyšela jsem, že na tom byl opravdu zle!"
Zer - Jin se posadila na židli, Mary naproti ní.
"No … ano, starala jsem se o něj. Nebyl na tom nejlépe, ale zas tolik jsem neudělala …"
"Myslím, že se mýlíte. Udělala jste něco s Michaelovým srdcem. Nikdy za tu dobu, co ho znám, a znám ho hodně dlouho, nemluvil o žádné dívce tolik jako o vás."
Zer - Jin se na židli ošila a poposedla si.
"No, co jste říkala, že hledáte? Místo k uskladnění bylin?"
"Ano. Přivezla jsem z Číny nějaké léčivky a potřebovala bych je někam dát."
"Tak co třeba sem? Tady je jedna skříňka úplně prázdná."
"Ano? Máte pravdu, toho jsem si nevšimla!" podotkla Zer - Jin a začala měšce s bylinami ukládat do skříňky, kterou jí ukázala Mary.
"Jste zde nyní jako Michaelova přítelkyně?" zeptala se Mary bezelstně.
"No … ano. Ale mimojiné budu nadále i tím bodyguardem."
"Ano, Michael vždy potřeboval osobního strážce. Paparazzi jsou často nestvůrné hyeny a nejen oni. A Michael je moc důvěřivý. Jen jsem si nikdy nemyslela, že jeho osobním strážcem bude žena!"
"Nemějte obavy, mám dobrý výcvik, a co se boje týče, s mužem si nezadám! Tak to tak vypadá … že asi já nyní převezmu roli toho, kdo bude naopak všechny nedůvěřivě sledovat, že?"
"Vypadá to tak. Ale nebojte se, ať se zaměříte v jeho okolí na kohokoli, každý bude mít nějakou tu chybu, žádný není bez poskvrny!"
"Tomu věřím, ale já se na nikoho zaměřovat nehodlám. Mám v plánu sledovat jen ty, kdo se nějakým přílišným způsobem budou vtírat do Michaelovy přízně."
"Tak to budete mít co dělat! Takových osob je tolik, že za chvíli nebudete tušit, kde vám hlava stojí."
Zer - Jin se usmála.
"Uvidíme! Děkuji vám za pomoc, moc jste mi pomohla!"
"Na oplátku mě naučíte triky s těmi vašimi bylinami, platí?"
"Jistěže!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 18. února 2015 v 6:06 | Reagovat

Tak Zer-Jin to bere pěkně z gruntu a to se mi líbí :-) Sice Mary tvrdí, že jí čeká pěkná šichta, ale snad si ti dva najdou chilku na sebe.. Mike je v tom až po uši,celem zajímavá představa, kd bude první Zer-Jiným prvním případem :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama