Melody will never die. Will NEVER die.

Povídka 2015 - kapitola šestatřicátá

1. března 2015 v 11:10 | MJJcreatePRODUCTION |  Povídka 2015
Tak dámy, konečně zase něco zajímavého :-) konec je možná překvapením, chci po vás, abyste mi do komentáře napsaly, co se asi Michael chystá Zer - Jin povědět?



"Stále sis to nerozmyslel?" optala se Zer - Jin hlubokým hlasem. Stáli proti sobě v přítmí Neverlandských pozemků. Byla tma. Dnes se sešeřilo poměrně brzy, přes den bylo velmi pošmourno. Zer - Jin celý den uvažovala, jak nejsnáze Michaela přesvědčit, že jeho nápad s výukou Wuhanu nebyl z těch nejlepších. Během dne dospěla k názoru, že by to zcela jistě byla jen zbytečná ztráta času. Tvářil se velmi vážně a nesmlouvavě. Nebral to jako žert nebo hru, opravdu to chtěl zkusit. Zer - Jin měla vrchovaté zkušenosti s bojem s muži, proto v tomto ohledu nebyla nervózní. Byla nesvá z něj. Netušila, nakolik bude psychicky odolný, aby vydržel první lekce výuky. Ty totiž jsou vždy zdaleka nejtěžší - fyzicky a hlavně psychicky. Neviděla ho sice nikdy vyloženě zuřit, ale obávala se, že tato záležitost zpočátku podkope jeho křehké sebevědomí. Přemýšlela, jakou zvolit taktiku, aby z toho vyšla dobře ona i on.

"Ne!" odpověděl stroze. Zdál se býti připraven. Alespoň si to myslel.

"Dobrá tedy. Přistupme tedy nyní k první lekci. Pamatuj si, prosím, že v bojovém umění jsou zdaleka nejdůležitější právě tři lidské šlechetné vlastnosti. Dokázal bys některé z nich vyjmenovat?"

Michael se zamyslel a po krátkém zaváhání odpověděl:

"Čest a víra!"

"Ano, to je moc hezká úvaha! Vidím, že tvé myšlenky plynou správným směrem. Přesto, víra jako taková není až tak nezbytná v tomto směru. Čest je skutečně na prvním místě! Pokud nejsi čestný bojovník, řadíš se automaticky mezi vyvržence společnosti! Ta druhá je důvěra!"

"Důvěra?"

"Ano, důvěra. Víra v sebe sama a hlavně - důvěra v partnera! Partner by měl být vždy ochoten položit za tebe svůj život! Takovýto druh víry mám na mysli!"

Michael nasucho polkl. Stál proti Zer - Jin na temných pozemcích Neverlandu a poslouchal její hluboký hlas. Neměl nic v ruce, pouze stál a pozoroval ji. Připadal si podivně nahý, jakoby ho prokoukla až do duše.

"A ta třetí vlastnost?" optal se přiškrceně.

"Odvaha! A to nejen odvaha pustit se do litého souboje, ale pochopitelně také odvaha prohrát!"

Přikývl.

"Oplýváš odvahou prohrávat?" zeptala se.

"Uvidíme!"

"Dobrá tedy. Teoretickou část první lekce máme za sebou. Nyní přistupme k praktické části. Každý bojovník by měl být dostatečně fyzicky zdatný. Dejme tomu, že jsi celkem slušně fit díky tanci. Dalším pravidlem je nesmírně pevné zápěstí!"

Michael se podíval na své ruce a potichu vzdychl. Obvod jeho zápěstí se skutečně nezdál být dostatečně široký, aby mohl být nazván "pevným". Naopak - paže měl velmi hubené. Začínal pociťovat mírnou nervozitu a hutný pocit zklamání.

"Tvoje paže se ti zdají být nevhodné?" optala se Zer - Jin temně. Přikývl, ačkoli to v té tmě mohla jen sotva postřehnout.

"Ano! Jsou moc hubené! Myslím, že to nezvládnu s takovýma ručičkama!"

"Právě jsi udělal chybu číslo jedna!" pronesla přísně. Zvedl hlavu a překvapeně zamrkal. Zatím neudělal vůbec nic, natož aby se to "nic" dalo považovat za chybu. Cítil se ublíženě.

"Jakou chybu?!" vyjekl rozhořčeně.

"Pochybuješ o sobě! A to jsme ještě ani pořádně nezačali!!" zasyčela, nyní již velmi přísně. Nervózně zakašlal a přešlápl.

"Omlouvám se. Ale opravdu se mi zdá, že tohle nejsou správné …"

"Co se tobě zdá, není v tomto momentě důležité! Na tvém názoru nesejde!"

"Jak to, že na něm nesejde?!" opět zapojil ublížený tón hlasu. Cítil se zesměšňován a nedoceněn. Nyní již chápal, o jakém psychickém vypětí Zer - Jin prve hovořila.

"Zapamatuj si, že alespoň několik prvních lekcí záleží pouze a jedině na názoru Mistra. A tím jsem v tuto chvíli já. Ty máš za úkol pouze poslouchat a učit se! Jasné?"

"Hm … ano …" zabručel nakvašeně.

"Co jsi říkal?"

"ANO!" vykřikl vztekle.

"Výborně! Tak tedy - pohlédni sem, přinesla jsem z domu tyto dvě dlouhé tyče, jsou dřevěné a bohatě nám poslouží k prvnímu otrkávání!"

Pohlédl vedle sebe a uviděl na zemi úhledně srovnané dvě stejně dlouhé dřevěné tyče.

"Vezmi jednu nyní do ruky!" nařídila. Učinil tak. Zer - Jin se pohnula ze svého místa a postavila se těsně za jeho záda.

"Narovnej paže před sebe! Skvěle! Jako Mistr tě budu v prvních několika minutách vést!"

Pravou ruku obtočila kolem jeho hrudníku a silně stiskla. Okamžitě měl pocit, že se mu nedostává kyslíku. Zmateně přemítal, zda je skutečně nutné, aby se při cvičení dusil. Prsty druhé ruky pevně sevřela okolo zápěstí té paže, ve které svíral tyč.

"Tak. Toto je postoj bojovníka! Pevný a odolný! Nezlomný! Teď se pokus co nejsilněji švihnout tou tyčí ve vzduchu!" poručila.

Švihl, jak nejsilněji uměl. Zasmála se tomu.

"Tak tohle by neskolilo ani kočku! Silněji!!"

Vyvinul o mnoho větší sílu, také asi proto, že už byl mírně vzteklý, a švihl znovu. Ozval se zvuk svistotu, který proťal vzduch.

Stále ho velmi pevně svírala okolo hrudníku. Musel vynakládat nemalé úsilí, aby sípavě nasál vzduch do plic. Stále stála za ním - a stále se poťouchle usmívala.

"Víc!!! Nejsi snad chlap?! Pořádně! Zkus si představit, že před tebou stojí papparazzi!"

Sebral veškerou sílu, které bylo jeho tělo schopno, a švihnul. Měl pocit, že tím švihem vyčerpal veškeré zásoby energie.

"No dobrá. Mohlo to být lepší, ale buďme rádi za maličkosti!" Odstoupila od něj. Zdvihla ze země druhou tyč a postavila se proti němu. Postavila se do bojové pozice a vyzývavě si ho měřila. V tu chvíli měl pocit, že ji nesnáší. S přimhouřenýma očima sledoval její samolibý (xicht!) obličej a měl toho po krk.

"Tak! A teď zkusíme pár bojových sekvencí proti sobě! Souhlasíš?" optala se s (tím nemožným!)klidem v hlase. Přikývl.

"Jistě!" vykřikl hlasitě, prudce vystřelil ruku a chystal se zaútočit. Jenže Zer - Jin byla rychlejší. Ve zlomku vteřiny mu vyrazila tyč z ruky a navíc ho tou svou bolestivě švihla přes ruku. Vyjekl bolestí a šokovaně se svezl na jedno koleno. Zatřepotal bolavou rukou ve vzduchu a přitom si ji rozhořčeně měřil.

"Za co to bylo?!" pípl ublíženě. Na nic hlasitějšího se nezmohl, neboť Zer - Jin si ho měřila nanejvýš chladným a přísným pohledem.

"Pravidlo číslo jedna! NIKDY neútoč na protivníka pod nadvládou vzteku a pomstychtivosti! To je vždy záruka prohry!" zasyčela ledově.

Ještě chvíli klečel na trávníku a v duchu se mírně politoval. Usoudil, že si to za tu podpásovku zaslouží. Poté se zvedl a podíval se na Zer - Jin. Po předchozím chladu ve výrazu tváře nezbylo ani zbla. Tvářila se opět neutrálně.

"V pořádku? Jsi připraven k druhému pokusu?"

"Ano."

Postavili se do pozice a Zer - Jin tiše pronášela.

"Dobrá. Tak tedy - švihni! Výborně! A teď se vyhni! Skvěle! Ne, nestůj jen tak na místě! Musíš se hýbat! A sleduj každý můj pohyb! Tak! A braň se!"

Michael upínal veškeré své soustředění na ni, svůj zrak nespustil z tyče, kterou svírala v obou rukou. Namáhal se a vyčerpávalo ho to, řinul se z něj pot, ale duševně ho to jaksi posilovalo. Cítil se najednou silný, ačkoli se jeho tělo únavou téměř třáslo. Připadal si nezlomný a odolný. A navíc - Zer- Jin ho nyní chválila! Povzbuzovala ho a to ho nutilo k ještě většímu výkonu. Kdyby je viděl nějaký náhodný kolemjdoucí, pomyslel by si, že to asi nemají v hlavě v pořádku, viděl by totiž dva úplně dospělé lidi, jak se v noci venku ohánějí dvěma dřevěnými tyčemi. Zajisté by mu to přišlo nanejvýš směšné. Ale jim na tom nic směšného nepřišlo. Naopak - brali to smrtelně vážně.

"Skvělé." Pronesla Zer - Jin tiše. Michaelovi se právě podařil celkem slušný úhybný manévr. Potěšilo ji to. Plně se soustředil a nezdál se být vyveden z míry.

"Chceš tím říct, že se zlepšuji?" zeptal se zadýchaně.

"Ano, zlepšuješ!" zašeptala přiškrceně a zaútočila. Vyhnul se útoku.

"Možná … au, sakra … možná, že brzy přijde den a porazím tě!" vyjekl provokativně.

Zer - Jin se zasmála. Vymrštila svou tyč z ruky, ta narazila do té Michaelovy a vyrazila mu ji z ruky. Překvapením vyhekl. Obě tyče opsaly ve vzduchu obrat a Zer - Jin je obratně uchopila do obou rukou. Pohlédla na něj a povytáhla obočí.

"Možná. Ale dnes to nebude!" protáhla tajemně. Michael nevěděl, zda se má cítit zklamaně nebo nadšeně. Jeho útroby se pomalu plnily hutným pocitem zklamání, nemohl si pomoci. Prohrál a to dělal ze všeho nejméně rád. Zer - Jin to na něm viděla.

"Jsi dobrý. Máš talent! Zpočátku jsem si myslela, že budeš nemotora, ale mýlila jsem se. Budeš chtít učit i nadále?"

Michael se usmál, ta lichotka to potěšila.

"Ovšem! Zer - Jin?"

"Mm - hm?"

" Je tu něco, co bych ti rád řekl, je to překvapení … takové nečekané …"

Zer - Jin na něj pohlédla a začala v ní hlodat nervozita. Ze všeho nejvíc na světě nesnášela překvapení. Michael se navíc tvářil tak nešťastně, jakoby snad nejméně někdo zemřel. O překot se narovnala a prohlížela si ho. Těkal očima z jednoho místa na druhé a nebyl s to cokoli říct.

"O co jde?"

"Říká se mi to těžko, nevím, jak na to!"

Nějakou má! napadlo ji. Někoho si našel, je ženatý, má děti, umírá, je nevyléčitelně nemocný, někdo mu usiluje o život, ACH BOŽE DOST! Tyto myšlenky stačily prolétnout její myslí během setiny sekundy.

"Prostě použij slova a slož je do vět!" nabádala ho tiše.

"Pojď dovnitř, radši se na to posadíme!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 1. března 2015 v 11:27 | Reagovat

Nevím, nevím, Miku, tvoje první lekce..? Zer-jin bude přísná i přes to co mezí vámi je! aktrochu jiný Michael, než když krotil tajemno Zer-Jin svojí dominantností.
Co jí chce říct?  Napadá mě toho spousta, jako, že mu jde někdo po krku, proto se chce učit, nebo, ať s ním nějak Zer-Jin jede.. a nnebo, že by.. VEM SI MĚ ???? :-D

2 mjjcreateproduction mjjcreateproduction | 1. března 2015 v 20:03 | Reagovat

[1]: Zajímavá úvaha Zuzy :-) možná, že v některé z nich nejsi daleko od pravdy :-P :-)

To by mě tedy zajímal názor ostatních :-D

3 Zuzy Zuzy | Web | 1. března 2015 v 20:50 | Reagovat

[2]: v kterých konkrétně? :D Jako vem si mě, nebo, že by potencionálí nebezpečí? Jsem si jistá, že by Zer-Jin udělala s toho agresora sekanou ! :D a nebo, že by...  další baba kolem Mika? :-D

4 mjjcreateproduction mjjcreateproduction | 1. března 2015 v 21:20 | Reagovat

[3]: Dočteš se zítra :-P :-D

5 Zuzy Zuzy | Web | 1. března 2015 v 21:29 | Reagovat

[4]: jupííííííííí! :-D těším se! ;-)

6 hanylen hanylen | E-mail | Web | 1. března 2015 v 23:20 | Reagovat

Tak to je skvělá kapitola - úžasně napsané. Mikovo sebevědoémí opravdu dostává zabrat, ale pro Zer-Jin to musí být také těžké učit právě jeho ;-). Překvapení? Netuším - nechám se překvapit :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama