Melody will never die. Will NEVER die.

CELOŽIVOTNÍ SEN vs REALITA

26. srpna 2015 v 10:19 | MJJcreatePRODUCTION |  Osobní vzkazy

Ahoj vespolek, právě jsem doma, mám za sebou poslední zkoušku (naštěstí úspěšně, botanika není má silná stránka). Přemýšlím, co dělat. Vždycky mě hrozně bavilo číst blogy jiných lidí, které byly plné zajímavých článků, navíc vtipně sepsaných. Žasla jsem. WOW! Ti lidé zažívají opravdu skvělé věci, hodně zajímavé. Teď, když mám vlastní blog, chtěla bych také psát o něčem brutálně zajímavém, co by obohatilo lidstvo. A v tu chvíli si uvědomuji jednu věc: žiju děsně všední život, až by se dalo říct nudný, takže skoro nic zajímavého nezažívám. Jo, opravdu nebudu lidi otravovat sepisováním svých denních činností : což v mém případě znamená ráno vstát, vyvenčit psa, pak jet do školy do laboratoří, tam promrhat hodiny času a potom se naprosto vyčerpaná vrátit domů a relaxovat. Opravdu děsně zajímavé, co říkáte?

Nedávno jsem si ale psala s jedním známým, se kterým sdílíme jednu vášeň: literaturu. Řekl mi: Máš nadání psát, tak napiš knihu! Ano, to je mé celoživotní přání. Nápady by byly, čas by se snad taky našel, ale je tu jeden problém. Kdo knihu vydá? Opravdu živě si dokážu představit, jak dopíšu poslední větu a všichni vydavatelé si div neutrhnou ruce, jen aby ji mohli vydat právě oni. Napadá mě, že pokud bych v tuhle dobu chtěla prorazit s knihou, musela by to být kuchařka anebo kámásútra, ale rozhodně ne próza (natož poezie, že ...). Má tedy cenu plýtvat časem, aby se z toho, co sesmolím, stala šuplíková záležitost?!

Nevím a dumám. Co myslíte Vy?

Domi
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hanylen hanylen | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 22:37 | Reagovat

Domi, mám stejné dilema. Tady je šance asi opravdu mizvá. Ale prostě piš - piš protože tě to baví a naplňuje. Hlavní je, mít to hotové a na nic jiného než na to co chceš dát slovně "na papír" nemyslet. Zkusit to posílat pak vydavatelstvím, za to nic nedáš. A nebo zkus E-knihu. Člověk nikdy neví. Autorka knihy Vlak dětství a naděje (podle které je i známý seriál) se marně snažila knihu prosadit 15 let - vždycky jí to vraceli, že tam chtějí partyzány, že by bylo lepší takhle, pak takhle a bla, bal. Pokaždé, když to přepsala, vymysleli si něco jiného, až jí došlo, že by se takhle zničila a namá to smysl, tak to nchala tak, jak to bylo a jak měla v úmyslu ona. Jednomu člověku se to zalíbilo a napsal, že se přitom smál i plakal zároveň. A to bylo přesně ono, co cítila. Ten člověk se jmenoval Karel kachyňa, prosadil to a natočil se podle toho i známý seriál. ;-)

2 Zdeňka Zdeňka | E-mail | 30. srpna 2015 v 10:09 | Reagovat

Domi,pln si svoje sny. Je to moc důležité. Pokud máš pocit napsat knihu,tak to udělej. A i když si to přečte třeba být je jeden člověk ,bude to mít pro tebe velký smysl.Moc ti držím palce a gratuluji ke zkouškám :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama